Bolest v oblasti kolene může být pěkně otrávit, hlavně když člověk neví, odkud se přesně bere. Meniskus je taková malá chrupavčitá podložka v koleni, která ale hraje velkou roli – pomáhá koleno tlumit a stabilizovat. Když bolí, většinou to není jen tak. Často za to může úraz při sportu nebo prosté opotřebení, hlavně pokud člověk kolena namáhá třeba u běhání nebo fotbalu.
Jak poznat, že jde o meniskus? Typická bolest se objevuje při určitých pohybech – třeba když si člověk dřepne, točí kolenem, nebo když stoupá do schodů. Koleno může být také oteklé nebo nestabilní, občas dokonce nejde úplně natáhnout nebo ohnout. Praktický trik: pokud při pohybu kolenem cítíte lupnutí nebo přeskakování, je to jeden z častých signálů, že něco není v pořádku právě s meniskem.
Bolest menisku má několik jasných projevů, které nejsou úplně stejné jako běžná únava kolene. Prvním klasickým znakem je bolest na vnitřní nebo vnější straně kolena, někdy i v jeho středu. Tohle místo bývá citlivé na dotek a bolest se hlavně ozývá při zátěži, jako je dřep, klek nebo třeba obyčejné chůze ze schodů.
Pokud vás meniskus skutečně trápí, často přichází pocit, že něco uvnitř kolena "drhne" nebo že koleno nejde hladce ohnout či natáhnout. Některé lidi potká i otok, především do pár hodin od zranění. Může se stát i takzvaný „zamknutý“ kolenní kloub, kdy s nohou prostě nejde pohnout ani silou – to už je signál, že je nutné navštívit lékaře.
Někteří si myslí, že bolesti menisku poznají sami, ale často je těžké odlišit je od natažených vazů nebo únavy. Praktická rada: pokud bolest neodezní za tři dny, nebo vás omezuje v běžném pohybu, nezůstávejte doma s ledem, ale zavolejte ortopeda.
Většina lidí si meniskus poraní při pohybu, kdy se koleno otočí nebo škubne v krajní poloze. Typický scénář? Hraješ fotbal, rychlá změna směru, do toho skluz, a v tu ránu to v koleni zabolí. Právě náhlé rotační pohyby nebo doskoky dopadají na meniskus nejtvrději. Hodně typické jsou tyhle úrazy třeba u basketu, florbalu, tenisu a při sjezdovém lyžování.
Méně nápadná, ale častá je i dlouhodobá zátěž. Stačí opakované dřepy v práci nebo doma, běhání po asfaltech, nebo práce v podřepu a meniskus dostává zabrat. S věkem se navíc jeho pružnost snižuje, takže i obyčejné špatné došlápnutí může znamenat problém.
Zajímavé je, že muži kolem 20–30 let si meniskus poraní nejčastěji při sportu, zatímco lidé po čtyřicítce třeba jen při zvednutí něčeho těžšího nebo obyčejné chůzi ze schodů. Opotřebení chrupavky je prostě časem větší a vyšší věk znamená menší odolnost vůči nárazům i blbým pohybům.
Pokud tě trápí bolest menisku i po menší námaze, je dobré se zamyslet, jestli kolena nedostávají moc zabrat, nebo jestli nejsou některé vaše pohyby zbytečně riskantní. Malé změny v denních návycích můžou zraněním docela dobře předejít.
Když koleno pobolívá po běhu, výšlapu nebo třeba po sezení v dřepu, nejdůležitější je nečekat, až bude líp samo. První pomoc je jasná – klidový režim, ledování a stažení elastickým obinadlem. Nejlepší je ledovat 15–20 minut několikrát za den. Tím snížíte otok a bolest.
Velkou roli hraje také prevence v běžném životě i při sportu. Nejhorší je zatěžovat koleno brzy po úrazu nebo při přetrvávající bolesti. Bolest menisku se vrací hlavně tehdy, když na koleno moc pospícháte a nedáte mu šanci regenerovat.
Dejte si pozor na mýty – například běh po měkkém povrchu snižuje zatížení, ale nechrání před úrazem menisku při špatné technice došlapu nebo točení kolenem.
Když se bolest vrací déle než týden nebo když koleno nejde plně natáhnout, na nic nečekejte a zajděte k fyzioterapeutovi nebo ortopedovi. Čím dřív začnete s přesnou rehabilitací, tím větší šanci má meniskus na plné zahojení.
Metoda | Doba úlevy | Pro koho vhodné |
---|---|---|
Ledování | Okamžitě (snížení otoku a bolesti) | Každý s akutní bolestí |
Odpočinek (omezení pohybu) | Několik dnů až týden | Po sportovním úrazu |
Kompresní bandáž | Několik hodin | Při delší chůzi/stání |
Cviky na stehenní svaly | Několik týdnů | Jako prevence i rehabilitace |
Tejpování se v posledních letech stalo hodně oblíbeným způsobem, jak ulevit kolenu při bolestech menisku a podpořit rychlejší návrat do pohybu. Nejčastěji po něm sáhnou sportovci, ale využít ho může skoro každý, kdo má potíže s kolenem kvůli přetížení nebo úrazu.
Kdy je tejpování opravdu užitečné? Hlavní přínos je právě při zátěži – třeba když víte, že vás čeká delší procházka, výlet, trénink nebo práce, kde se hodně pohybujete. Tejp pomáhá zmírnit tah na bolest menisku, stabilizuje kloub a nedovolí kolenu pohyby, které by stávající dráždění mohly ještě zhoršit.
Samozřejmě, tejpování není samospásné. Pokud je meniskus opravdu natržený nebo utržený, tejpy vyloženě nezhojí, ale pomáhají zvládnout běžné denní činnosti, někdy i bez nutnosti léků proti bolesti.
Kdy byste si měli tejp spíš odpustit? Pokud je koleno hodně oteklé, horké a nejde s ním skoro hýbat, je lepší nejdřív skočit k lékaři. Tejp taky nepoužívejte na porušenou kůži – páska na ráně nebo ekzému bolest jen zhorší.
Pro zajímavost, v roce 2023 podle praktického průzkumu FyzioBalance využilo tejpování při potížích s kolenem přes 60 % sportovců ve věku 28–40 let. Údaje shrnuje tabulka:
Věk | Podíl využití tejpování (%) |
---|---|
18–27 let | 42 % |
28–40 let | 61 % |
41–60 let | 34 % |
Pokud s tejpováním začínáte, vyplatí se si prvních pár aplikací nechat ukázat fyzioterapeutem. Nesprávně nalepená páska nejen že nemusí pomoct, ale může i přitížit. Při správném použití ale většina lidí potvrzuje úlevu skoro hned po aplikaci.
© 2025. Všechna práva vyhrazena.